Upravit stránku

čtvrtek, 31. prosince 2020

Tak je to tady. Velkej den, na kterej se všichni sáhodlouze připravují a těší. Jelikož úplně neprožívám ani Vánoce, nechystám nic speciálního ani na oslavy konce roku. Nebo začátku? Nikdy jsem úplně nepochopil, co že to vlastně oslavujeme. 

Moji přátelé téhle mojí silvestrovské apatii moc nerozumí. Většinou jsou rádi za každou záminku k pořádnýmu večírku.  Já mám ale tenhle rok docela dobrou výmluvu. Před měsícem jsem kvůli úrazu hlavy strávil pár dní v nemocnici. Popravdě se cítím naprosto fit, ale naordinovanej klid a opatrnost pořád platí. A doktoři se musí poslouchat, no ne?

Maxova nová pevnost

V šest večer jsem dal šanci televizi. Starý estrády mě přemluvily, abych ji nechal puštěnou o něco déle než obvykle. Zhruba 40 minut. Novoroční zázrak! Toho nucenýho veselí na mě bylo ale brzo až dost. Sáhnul jsem po ovladači a utnul jsem Menšíka zrovna v polovině divadelní anekdoty. Bytem se chvilku neslo jen tiché kňučení a občasný bouchnutí petard. No jo, Max tohle nesnáší dobře. 

Vydal jsem hledat zdroj toho utrpení. Tipoval jsem, že se Max schoval pod postel, ale nebyl dokonce ani za skříní a ani pod jídelním stolem. Zavolal jsem na něj. Kňučení ustalo a vystřídalo ho krátké zaskřípání dveří od koupelny, ve kterých se v tu samou chvíli objevil černý čumák.

No prosím, koupelna už neslouží jen jako úkryt pro mě, ale dokonce i pro mýho čtyřnohýho chlupáče. To se na to podívejme!

A za nic bych to nevyměnil

"Maxi, pojď sem." Nic. "Dám ti pamlsek." Max pootočil hlavu na stranu, ale nepohnul se ani o milimetr. "No tak, přines plyšáka!" Max zakňučel a zacouval zpátky do koupelny. Venku někdo odpálil další salvu petard. No nic, plán na letošní Silvestr je jasnej.

Došel jsem si do kuchyně pro dvě lahve piva, popadl jsem Maxův pelíšek a vešel jsem se svojí party výbavou do koupelny. Sedl jsem si na zem a opřel se o vanu. Max nadšeně zavrtěl ocasem a uložil se do svého pelechu. "Tak na zdraví, kamaráde!" Pokynul jsem lahváčem směrem k Maxovi, jedním kliknutím do telefonu jsem rozezněl repráky, který nesmí chybět v žádný místnosti mýho bytu, a spokojeně jsem se zaposlouchal. Není tohle ta pravá pohoda?

Dnešní den v kostce

✎ NEJVĚTŠÍ VÝZVA... odolat pokušení jít si lehnout už v osm večer

✎ JSEM VDĚČNÝ ZA... svůj klid, pohodu a Maxe, který se mnou mou náturu sdílí

✎ ZAUJALO MĚ... jak perfektní akustiku moje koupelna má. Tohle musím dělat častěji!

✎ MÉMU BUDOUCÍMU JÁ VZKAZUJI... aby si příště nehledalo výmluvy. Odříct večírek přece není žádná ostuda.

Rád jsem pomohl!

Zíral jsem na něj nehnutě několik vteřin, než jsme oba propukli v nezastavitelnej smích. Prej se ale nemusím ničeho bát. Byt zanechal v lepším stavu, než ho našel. A jakmile přijde na řadu renovace koupelny, vanová zástěna je nutnost. Jen díky ní se koupelna po Maxově kaskadérském kousku neproměnila v Benátky. Tak aspoň v něčem bylo to moje zranění užitečný. Není zač, brácho!

Cool je být v bezpečí!

Při jízdě na motorce i během večerní koupele. No fakt! Tyhle drobnosti vám usnadní život...
 

Tento web využívá cookies

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zobrazit podrobnosti

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Zobrazit podrobnosti